Stránka 1 z 1
Kabeláž v letadle
Napsal:
2. 11. 2006, 11:12
od PavelD
V souvislosti se zdržením projektu A380 mne velice zaujala diskuse
ohledně použitých kabelů v letadlech - měď versus hlína.
Využívá se také optika?
Ani optická vlákna nejsou ideální ale minimálně na prvky související
spíše se zábavou by mohly být využity. Jsou s optikou v letadlech spojeny
nějaké specifické problémy, které se ve " standardních " přenosovkách neřeší ?
Napsal:
2. 11. 2006, 12:20
od JaM
Jaká hlína???
Hlina
Napsal:
2. 11. 2006, 13:14
od D.u.b
AL - Aluminium - hlinik - Hlina.....
Kabelaz v letadlech
Napsal:
3. 11. 2006, 3:29
od cztech
Pouziva se hlinik (kvuli vaze). pouze napajeci kabely od generatoru jsou medene. Fiber optic kabely jsou pouzity na B777 pro prenos informaci a take usetreni vahy - misto cernych krabic jsou pouzite digitalni karty. Velice strucna a doufam uspokojujici odpoved.
Kabelaz v letadlech
Napsal:
4. 11. 2006, 1:46
od cztech
Trochu moc jsem to zgeneralizoval a zapomnel, ze A319/320 ma i napajeci kabely hlinikove....
Napsal:
12. 11. 2006, 12:01
od PV
Optické kabely v letadle moc výhod nemají - kvůli náchylnosti k poškození musí být lépe chráněny,čímž se na hmotnosti moc neušetří a obecně manipulace s nimi - myslím napojování,rozbočování a tak je daleko složitější,než u klasických vodičů.
Napsal:
13. 11. 2006, 9:26
od PavelD
Spíše mne to zajímalo. Osobně si nedokážu představit,
jaké rychlosti by tam musely téct, aby metalika nestačila.
Když už i naše firma nabízí po telefonní lince 10Mbps,
a dá se protačit i víc v optimálních podmínkách.
Napsal:
13. 11. 2006, 9:41
od pjp
To neni o rychlosti, to je o mnozstvi prenesenych dat a rozmerech potrebne zastavby + ochrana proti ruseni. Pokud si dobre pamatuji, tak vlakno je schopno nekolika paralelnich prenosu. Coz u metaliky nehrozi a pokud potrebuji treba u A380/A340 apod informace s ocasu, tak uz ta uspora je znatelna, jak na delce, tak i na rozmerech "dratu" + energeticka narocnost prenosu (pripadne zesilovace signalu). I kdyz uznavam, ze kazde letadlo je vlastne letajici elektrarna o nemalem vykonu. Ale zase, tento vykon potrebuji nejak rozvest po letadle atd atd.
Nemluve o dost zarizenich, ktere generuji ruseni a to nejen v souvislosti s radiozastavbou. sice existuje neco jako RTCA-DO-160 (posledni verze je snad E, da se najit na I-netu), ktere by tyto zarizeni meli splnovat, ale zase, vsechno neco stoji a je to cim dal tim drazsi. Jinak stejny predpis (zkusebni) pouzivaji i autickari, ale ne dusledne na vsechno v aute, tam se to zpravidla pouziva jen na motorove a ridici bloky s durazem na elmag odolnost proti ruseni.
Pavel
Napsal:
13. 11. 2006, 11:22
od PV
V přenosech dat v letadle to opravdu není o rychlosti,koneckonců pro běžný přenos dat od senzoru k "černé krabici" to není zas tak ani o jejich množství.Rychlost procesorů samotných počítačů také není nikterak závratná.Například FMC u B737 (747,757,767) používá procesor Intel286 na celých 20Mhz
K přenosům dat v letadlech se nejčastěji používají sériové sběrnice (ať už ARINC 429 anebo ASCB) umožňující přenos několika desítek signálů po stíněné kroucené dvoulince. Je to hlavně o jednoduchosti a univerzálnosti a spolehlivosti. Občas se objeví nutnost zástavby dalšího zařízení,případně úpravy stávajícího. Je daleko jednodušší udělat odbočku z té dvoulinky,než z optického vlákna. Tam nutně musí být další krabička,která má další spotřebu energie,větší šanci závady,nehledě na možnost poškození okolních optických vláken při zástavbě.
Napsal:
13. 11. 2006, 11:48
od pjp
No, problem s kroucenou dvojlinkou je ale stejny, jako s optikou, pokud nechcete aby nedoslo k chaosu na drate. Pak zase potrebujete nejaky blok, ktery Vam ty data na te jedne lince porovna a pak uz je jedno, zda odbocovac/hub/switcher (termin si vyberte podle svych zkusenosti) delate pro optiku nebo pro metaliku.
To je stejny princip, jako kroucena dvoulinka na pocitacovych sitich. Tam si taky nemuzete oddelit odbocku proste na vedeni bez nejakeho meziclenu.
Ostatne pro prehlednost vedeni, je v takovych pripadech jednodussi, dotahnou jednu "mega" sbernici do jednoho bodu a tam udelat vejir pro periferie. Ostatne, sice uznavam, ze jednotlive bloky zarizeni muzou byt rozhozene ruzne po draku a to i nelogicky, ale zpravidla bloky vazane na jednu vec, jsou pohromade. Prece jenom identifikace problemu + zajisteni pristupu k predmetnym blokum potrebuje cas a cas straveny letadlem na zemi nevydelava a je nezadouci.
Ostatne u letadla neni dulezita rychlost a kupodivu ani objem dat, jako spis rychlost dostupnosti informace v realnem case a to nekolika zaraz, coz prave vynika pri rizeni Fly-by-wire. Ale je pravda, ze na zpracovatelskem pocitaci posleze uz tak ani nezalezi, hlavne proto, ze v takovem pripade jsou jednotlive "kanaly" zpracovavane oddelene, coz zase snizuje miru nespolehlivosti a potencialnich rizik + zdvojovani.
Ostatne problemu vyplivajici s moznosti poskozeni pri montazi/servisu je vcelku zbytecne se obavat. Na to vse existuji vyzkousene pravidla a postupy, ktere by tomuto meli zamezit + autotesty jednotlivych systemu. Nemluve o tom, ze pri vhodnem provedeni optiky tato ma srovnatelnou odolnost proti metalice pri nizsi hmotnosti a rozmerech. Jedinne, co je nevyhoda, je nutnost meziclenu, mezi blokem a optikou, coz zase muze snizovat rychlost prenosu, ale i zesilovace maji jakesi zpozdeni, takze v konecnem dusledku muze optika byt i rychlejsi jak metalika, ale to pak zalezi na topologii "site".
V kazdem pripade volba metalika/optika neni jednoduchou zalezitosti a zalezi na mnoha vecech, obcas i zdanlive nesouvisejicich.
Pavel
Napsal:
13. 11. 2006, 12:37
od PV
Jasně,souhlas. ARINC je ale jednosměrný,tudíž může být jen jeden "vysílač" - ale mohou se paralelně připojovat (tudíž i přidávat) "přijímače" z nichž každý si vybere ze sběrnice jen to,co mu patří.Nevím přesně zatížitelnost jedné linky,ale do pěti přijímačů na jeden vysílač by to mělo být v pohodě.
Velkou roli tady hraje taky tradice,protože ARINC je úspěšně využíván řadu let díky jednoduchosti a jakési "stavebnicové koncepci". Vlastnosti černých škatulek se dají přizpůsobit softwarově.
A tradici je těžké rušit
Jo a k tomu servisu: Možná byste se divil,co je někdy možné "spáchat"
Napsal:
13. 11. 2006, 13:13
od pjp
Ano, na jednosmerne sbernice jsem jaksi zapomel, prece jenom tohle az tak muj obor neni a tak to beru s "vseobecneho rozhledu" ..
A u udrzby bych se nedivil, uz ne, ja to vidam v "pocitaci" ...
Pavel
Napsal:
13. 11. 2006, 13:35
od pjp
Akorat jedna vec k tem jednosmernym sbernicicm.
Pouzivaji se vetsinou ve smeru kabina -> letadlo, opacnym zpusobem malo, ci lepe receno vubec, protoze tam je v takovem pripade spis potreba opacny pristup - x vysilacu a jeden prijmac pro skupinovou indikaci.
V pripade komunikace "inteligentnich" bloku, se snad pouziva obousmerna komunikace, ale jak jsem napsal, neni to muj obor.
Pavel
Napsal:
13. 11. 2006, 14:30
od PV
Pro obousměrnou komunikaci se používají samozřejmě sběrnice dvě
To jsem zapomněl napsat . A využití je jak kdy - někdy stačí jeden směr,jindy si zařízení musejí umět popovídat mezi sebou
Platí ale,že vždy je vysílač jenom jeden aby nenastaly zmatky.
U složitějších počítačů (třeba autopilot) kde již záleží i na rychlosti je vzájemná komunikace řešena tak,že počítače jsou v racku vedle sebe a jsou nejkratší cestou propojeny jakousi "systémovou datovou sběrnicí" (asi 10-15 vodičů),což zajistí rychlou výmenu dat mezi počítači.
Napsal:
15. 11. 2006, 11:51
od kober
PV píše:V přenosech dat v letadle to opravdu není o rychlosti,koneckonců pro běžný přenos dat od senzoru k "černé krabici" to není zas tak ani o jejich množství.Rychlost procesorů samotných počítačů také není nikterak závratná.Například FMC u B737 (747,757,767) používá procesor Intel286 na celých 20Mhz
Jenomže tam ten procesor není jeden a je jich tam hned několik, nad kterýma teprve běží více virtuálních počítačů, které se navzájem kontrolujou. Takže výpadek jednoho procesoru nic neznamená. A tak staré procesory (já jsem teda slyšel o 386) se používají z toho důvodu, že jsou skvěle vyzkoušené a narozdíl od dnešních technologií miniaturizace jsou mnohem odolnější proti záření.