cztech píše:jirko, holt si toho budika musis pporidit sam :-)
nemam zadnou skusenost s B737 s wingletama, ale jak jsem psal, B747 s jednim s relativne malym omezenim muze letet. Pri letu se chova dost legracne. Pri startu a stoupani je kridlo bez wingletu "rychlejsi", po dosazeni hladiny pri cestovni rychlosti je tomu naopak - coz dokazuje zamer konstrukce a pouziti wingletu. Nejsem konstrukter, ale myslim, ze kazde ero (prip.kridlo), je vypocitane pro urcite podminky. Na pr. u Concorde bylo nejefektnejsi v supersonic, v podzvuku to bylo dost spatne a pri startu a pristani to sotva letelo.
Ano, myslis si to spravne. A to je i duvod pro pouziti/nepouziti wingletu, ale taky klapek a slotu (protoze kridlo je optimalizovano na cestovni rychlost a ne na pristavaci, tak je treba zmenit profil kridla - prohnuti profilu).
cztech píše:Co se tyka srovnavani leteckych firem (Boeing a evropske), myslim, ze je to nejvic vec nazoru.
Ja bych nerekl, Boeing odpovida americke moralce (tedy vsechny americke strojni firmy). Jsou konzervativni a kdyz neco nejde, tak do toho narvou spoustup nenez, takze problem vyresi "hrubou silou". Kdezro v Evrope jsou vic progresivnejsi, neni tu tolik penez, aby to delali stylem pokus omyl dokud se to nepovede, tak se to snazi spis vymyslet.
cztech píše:Jeste k poskozeni wingletu - i kdyz by ho rozpulili treba "setkanim" se s wingletem druheho era, tak fail-safe konstrukce by mela zabranit poskozeni kridla. A kdyz k poskozeni dojde, je az k neuvereni, co lze opravit. :)
fail save, save life, damage tolerance ... asi mam ke konstrukci bliz nez ty a ikdyz nejsem pres pruznost pevnost (tech x povinnych semestru ze me odbornika nedela), tak bych si troufnul tvrdit, ze tyhle filozofie nejsou delane na to, aby letadlo vydrzelo srazku (ikdyz malou) s jinym letadlem. Tohle je pristup konstrukce, aby vydrzela do dalsi planovane udrzby. Fail sefe konkretne znamena, ze je konstrkukce porusena, ale namahani je preneseno okolim trhliny. Jedna se vsak o male trhliny zpusobene provoznim zatizenim, na ktere je letadlo certifikovano. Neznamena to tedy, ze v letadle muze byt dira jak po loupeznicich nebo nalomene kridlo od stretnuti wingletu a letadlo muze v klidu litat az do dalsi pulrocni prohlidky!
Velke dopravi letadlo by to asi vydrzelo, videl jsem fotky (na netu, nevzpominam co to bylo a nemuzu najit), jak se v Rusku srazily letadla pri pojizdeni a jedno druhemu koncem kridla skoro odrizlo vertikalni stabilizator a vubec to nevypadalo, ze by se kridlo chtelo ulomit, spis naopak, jako by chtelo kousat dal. Na druhou stranu nas zase upozornovali, ze kluzak se nema tahat (nebo spis tlacit) za konce kridel, protoze by se urvaly (velke rozpeti, velka stihlost :)) velka paka na koren kridla).
PS: Ja taky nejsem konstrukter, delam v udrzbe, ale nektere veci jsem si vyslechl od fundovanych lidi. Ikdyz to byla "jen" prednaska z aerodynamiky, tak zakladni veci lze prenest i na B777 a rozlisit, co je pravda a co neni. Hlavne jsem poznal, ze na forech a wikipedii neni vsechno uplne spravne. Lidem to k uspokojeni staci. Ja chtel jen upozornit na jednu nesrovnalost, ktera byla v citatu, ktery jsi preposlal. Tot vse pratele :)